Nedávné geopolitické napětí a otřesy na trzích s ropou a plynem vyvolaly zásadní obrat v globální energetice. Zatímco v minulosti vedla energetická nejistota k návratu k fosilním palivům, po zkušenosti tří energetických krizí během čtyř let světoví lídři mění svou strategii. Poptávka po solární energii, elektromobilech a bateriových úložištích prudce roste v USA i na globální úrovni.
Hlavním hnacím motorem přechodu na čistou energii již nejsou pouze ekologické závazky a klimatické cíle. Klíčovým faktorem se stala energetická nezávislost a odolnost vůči narušení dodavatelských řetězců, jako je tomu v Hormuzském průlivu. Domácí větrnou a solární energii totiž žádná cizí mocnost nemůže zablokovat ani na ni uvalit obchodní embargo.
S pokračujícím poklesem nákladů na solární technologie se čistá energie stává dostupnou i pro chudší země Globálního jihu, které v instalaci nových kapacit často předstihují i rozvinuté trhy. Čistá energetika již nepředstavuje rizikový experiment, ale nutnost pro národní bezpečnost v nové éře protekcionismu.
Nedávné geopolitické napětí a otřesy na trzích s ropou a plynem vyvolaly zásadní obrat v globální energetice. Zatímco v minulosti vedla energetická nejistota k návratu k fosilním palivům, po zkušenosti tří energetických krizí během čtyř let světoví lídři mění svou strategii. Poptávka po solární energii, elektromobilech a bateriových úložištích prudce roste v USA i na globální úrovni.
Hlavním hnacím motorem přechodu na čistou energii již nejsou pouze ekologické závazky a klimatické cíle. Klíčovým faktorem se stala energetická nezávislost a odolnost vůči narušení dodavatelských řetězců, jako je tomu v Hormuzském průlivu. Domácí větrnou a solární energii totiž žádná cizí mocnost nemůže zablokovat ani na ni uvalit obchodní embargo.
S pokračujícím poklesem nákladů na solární technologie se čistá energie stává dostupnou i pro chudší země Globálního jihu, které v instalaci nových kapacit často předstihují i rozvinuté trhy. Čistá energetika již nepředstavuje rizikový experiment, ale nutnost pro národní bezpečnost v nové éře protekcionismu.
Nedávné geopolitické napětí a otřesy na trzích s ropou a plynem vyvolaly zásadní obrat v globální energetice. Zatímco v minulosti vedla energetická nejistota k návratu k fosilním palivům, po zkušenosti tří energetických krizí během čtyř let světoví lídři mění svou strategii. Poptávka po solární energii, elektromobilech a bateriových úložištích prudce roste v USA i na globální úrovni.Hlavním hnacím motorem přechodu na čistou energii již nejsou pouze ekologické závazky a klimatické cíle. Klíčovým faktorem se stala energetická nezávislost a odolnost vůči narušení dodavatelských řetězců, jako je tomu v Hormuzském průlivu. Domácí větrnou a solární energii totiž žádná cizí mocnost nemůže zablokovat ani na ni uvalit obchodní embargo.S pokračujícím poklesem nákladů na solární technologie se čistá energie stává dostupnou i pro chudší země Globálního jihu, které v instalaci nových kapacit často předstihují i rozvinuté trhy. Čistá energetika již nepředstavuje rizikový experiment, ale nutnost pro národní bezpečnost v nové éře protekcionismu.
