Když Donald Trump minulý týden nařídil svému kabinetu, aby začal pracovat na „recipročních“ clech, na první pohled to vypadalo jako jednoduchý koncept: cla na dovoz do USA by měla odpovídat těm, která jiné země uplatňují na americké zboží. Jenže způsob, jakým jeho tým dostal za úkol tato cla vypočítat, je nesmírně složitý. Trump totiž v příkazu podepsaném ve čtvrtek nařídil, aby se při výpočtech zohlednilo vše od pohybu měn až po daňovou a regulační politiku. Tím se prezident pustil na tenký led netarifních překážek – oblasti, která mate politiky i obchodní vyjednavače už celá desetiletí. Netarifní překážky jsou totiž velmi nejasně definované. Prakticky cokoliv, co některá země dělá jinak než jiná, může být považováno za obchodní bariéru. A USA dělají spoustu věcí jinak než zbytek světa. To znamená, že existuje nekonečné množství možných překážek, na které může Trump se svým týmem při zavádění cel narazit. Například metrický systém. Vedoucí pracovnice Rady pro zahraniční vztahy Jennifer Hillmanová v nadsázce poznamenala, že imperiální míry používané v USA jsou vlastně také obchodní bariérou – stejně jako metrický systém pro Američany. Spojené státy se už desetiletí snaží přimět ostatní země, aby přijaly americké normy a podřídily se jejich ekonomické síle. Od roku 1985 americká vláda každý rok vydává zprávu, která shrnuje obchodní překážky bránící americkému vývozu. Poslední taková zpráva měla téměř 400 stran. Shromažďování těchto překážek je však extrémně náročné. Hillmanová, která na zprávu dohlížela jako generální poradkyně amerického obchodního zástupce, uvedla, že přimět americká velvyslanectví po celém světě k podání aktuálních informací bylo tak obtížné, že mnoho diplomatů raději poslalo starší údaje z předchozího roku. Reciprocita v obchodní politice USA Trumpova myšlenka reciprocitních cel není ničím novým. Už od roku 1934 USA využívají obchodní dohody k tomu, aby přiměly ostatní země ke snižování cel a dalších překážek. Právě v roce 1934 Kongres schválil zákon o vzájemných obchodních dohodách, který měl napravit katastrofální důsledky Smoot-Hawleyho cel z roku 1930. Tato vysoká americká cla vedla k odvetným opatřením jiných zemí, což drasticky snížilo světový obchod. Po druhé světové válce se reciprocita stala standardním nástrojem americké obchodní politiky. Cílem bylo využít přístup na americký trh jako páku, která přiměje jiné země k liberalizaci obchodu. Jenže v posledních desetiletích se USA i celý svět v této oblasti zasekly. To otevřelo dveře Trumpově administrativě k tvrdému útoku na globální obchodní pravidla. Trumpova riziková strategie Podle Edwarda Aldena a Jennifer Hillmanové, kteří o této problematice napsali nový článek, je reciprocita silná myšlenka. Pokud by byla správně provedena, mohla by vést k jednání o odstranění dlouho neřešených nesrovnalostí v globálním obchodě. Jenže pokud by byla zavedena špatně, mohla by zničit zbytky globálního obchodního systému a narušit konkurenceschopnost amerických firem na světových trzích. Trump se svým týmem už v minulosti použil cla jako nástroj k vyvíjení tlaku na obchodní partnery. Jeho administrativa například zlikvidovala Trans-pacifické partnerství (TPP), které vyjednala Obamova vláda. Také rozhovory o transatlantické obchodní dohodě s EU se zastavily kvůli politickým neshodám. Trump nyní míří přímo na Evropskou unii, kterou obviňuje z nespravedlivých obchodních praktik. Netarifní překážky často nutí firmy k přizpůsobení se rozdílným regulacím. Skvělým příkladem je automobilový průmysl: když se podíváte na tachometr ve svém autě, uvidíte vedle sebe kilometry i míle. To je výsledek snahy automobilových výrobců prodávat své vozy globálně navzdory odlišným normám. Některé obchodní spory však nelze tak snadno vyřešit. Už od 60. let 20. století má Evropa problém s americkým kuřecím masem kvůli rozdílným hygienickým standardům při jeho výrobě. Trumpova administrativa považuje evropskou daň z přidané hodnoty (DPH) za další formu obchodní bariéry, což je přitom stížnost, která se ve Washingtonu opakuje už desítky let. Kam vede Trumpova obchodní politika? Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi jednotlivými ekonomikami a obchodními systémy je pravděpodobné, že reciprocitní cla povedou k dalším odvetným opatřením. Pokud Trumpův tým skutečně prosadí tuto politiku, může to vést k nové celní válce, která bude mít negativní dopad na globální obchod. Jediné, co na těchto nových clech může být skutečně reciproční, je fakt, že povedou k dalším obchodním omezením. A tak se možná Amerika bude muset znovu naučit lekci, kterou už jednou dostala ve třicátých letech.